Politický systém v České republice je založen na demokratických principech a je tvořen třemi hlavními pilíři: Ústavou, parlamentem a vládou.
Ústava České republiky je nejvyšším právním předpisem, který stanovuje základní práva a povinnosti občanů, strukturu a funkce státních orgánů.
Parlament České republiky je orgánem, který zastupuje občany a jejich zájmy. Je složen ze dvou komor, Sněmovny reprezentantů a Senátu.
Vláda České republiky je orgánem, který vykonává exekutivní moc. Je složena z předsedy vlády, místopředsedů vlády a dalších členů vlády.
Vláda České republiky je složena ze tří ústavních činitelů: prezidenta, vlády a parlamentu. Vláda a parlament jsou zodpovědné za výkon státní moci v České republice. Prezident je hlavou státu a vykonává ústavní funkce. Vláda vykonává vládní moc a parlament zastupuje lid.
Prezident je hlavou státu a vykonává ústavní funkce. Je volen na období pěti let lidovým hlasováním. Může být zvolen na druhé období, ale nikoli vícekrát po sobě. Předseda vlády je navržen prezidentem a jmenuje ho parlament. Prezident republiky jmenuje ministry na návrh předsedy vlády.
Předseda vlády je navržen prezidentem a jmenuje ho parlament. Prezident republiky jmenuje ministry na návrh předsedy vlády. Předseda vlády vede vládu a řídí její práci. Je odpovědný za vládu a za to, co vláda dělá.
Parlament je orgánem státní moci, který zastupuje lid. Je složen ze dvou komor: Senátu a Poslanecké sněmovny. Senát je volen na období šesti let a Poslanecká sněmovna na období čtyři roky. Volební období může být prodlouženo jen v případě válečného stavu nebo prokazatelného ohrožení státu.
Parlament může být rozpuštěn prezidentem republiky pouze na návrh vlády nebo na návrh třetiny poslanců Poslanecké sněmovny.
Místní samospráva v České republice je řízena státem prostřednictvím krajů a obcí. Kraje jsou nejvyššími územními samosprávnými celky a obce jsou nejnižšími územními samosprávnými celky. Místní samospráva v České republice má svou vlastní ústavu, která ji chrání před zásahy ze strany státu. Místní samospráva je zodpovědná za řešení problémů na území, které spravuje.
Judikatura je systém precedensů, který se využívá v právních systémech, kde je právo psané. V českém právním systému se precedenty využívají zejména ve srovnávacím právu, kde se používají judikáty jako podklad pro rozhodování o podobných případech.
Precedenty jsou uznávány jako autoritativní a tudíž i jako závazné. Při výkladu práva se proto soudci obvykle řídí předchozími rozhodnutími soudu. Výjimky jsou však možné, a to zejména v případě, že se jedná o změnu právního stavu, nový výklad práva nebo pokud existují důvody pro odlišné rozhodnutí (např. odlišný faktický stav).
Důležitou součástí judikatury je i odkazování na rozhodnutí jiných soudů, které mohou být relevantní pro řešení konkrétního případu. To je důležité zejména v mezinárodním právu, kde existuje mnoho různých právních systémů a soudci se často musí obrátit na zahraniční judikaturu, aby určili, jakým způsobem bude konkrétní případ řešen.