Červen, 2012:

Henry David Thoreau: Svobodný a osvícený stát

Svobodný a osvícený stát může existovat jen tam, kde jedinec je uznáván jako vyšší a nezávislá síla, ze které pak pochází síla a autorita státu, a dle toho je s jedincem také nakládáno. Obírám se představou státu, který dokáže být spravedlivý ke všem lidem, chovat k nim úctu jako k sousedům, a dokonce nepovažovat za protiřečení své moci, když se někdo rozhodne žít mimo něj, nemaje s ním nic společného, plníce však své povinnosti souseda a bližního. Stát, který by přinesl takovéto ovoce, by připravil cestu pro ještě dokonalejší a lepší uspořádání, o kterém jsem už také mnoho přemýšlel, ale ještě jej nikde neviděl.

Henry David Thoreau, v eseji Odpor k vláde

Ján Tralich: The Liberty movements spectrum

Veľakrát sa stáva, že ľudia, ktorým sú sympatické myšlienky slobody a prirodzených práv sa rozchádzajú v názoroch ako dosahovať, dosiahnúť žiadané ciele, ktoré sú tak často rozoberané. Týmto krátkym článkom sa budem snažiť načrtnúť základné rozdiely v tzv. hnutí za slobodu, ktoré existujú vo svete.

Základným vodítkom mi bude nasledujúci graf (kliknutím naň sa Vám otvorí na novej karte):


1)

Konformné prúdy sa prispôsobujú prevažujúcim či dominantným názorom, požiadavkám, normám určitých skupín, v ktorých žijú na úkor konzistentnosti a logiky ich filozofií. Používajú aj konzekvencionalistický argument: „účel svätí prostriedky“ a teda správnosť či nesprávnosť konania odvodzujú od jeho dôsledkov, ktoré sú rôzne odlišné od ich zámeru.

Radikalistické prúdy (nie extrémistické, čo je nevedecký pojem, ako napr. aj krása, škaredosť a pod.) presadzujú zásadné zmeny usporiadania spoločnosti, ktoré reflektujú zo spontánneho poriadku chodu spoločnosti. Vychádzajú aj z deontológie, v ktorej aj podľa Kanta: „Morálna hodnota konania nezáleží v následkoch, ktoré sa z neho očakávajú ” a ” predmetom ( našej ) úcty je výlučne zákon, ktorý si sami a napriek tomu ako zákon o sebe nutný ukladáme “. Kde sa týmto zákonom chápe prirodzené právo.

2)

a) Pravicu tu reprezentujú podľa definície SEK3. : “aktivisti, organizácie, publikácie alebo tendencie, ktoré podporujú parlamentarizmus (volebný proces), reformizmus ako výhradnú stratégiu pre obmedzenie alebo odstránenie štátu; typicky tvoria opozíciu ku tzv. counter-economics, ale aj k Libertarian Party, alebo sa snažia o jej presun k nim a preferujú koalície s údajnými „voľnotrhovými“ konzervatívcami.“

b) Stred: „zvyčajne sú to aktivisti, organizácie alebo tendencie, ktoré podporujú Libertarian Party a umiernené pozície predstavujúce kompromis medzi minarchizmom a anarchiou, counter-economics a politikou, gradualizmom a abolicionizmom, spolupracujúc s ľavicou a pravicou (chápaných ako v tomto grafe) v koalíciách a pod.“

c) Ľavica: „aktivisti, organizácie, publikácie alebo tendencie, ktoré tvoria opozíciu k parlamentarizmu (volebnému procesu), obraňujú a propagujú counter-economics a preferujú aliancie s radikálnymi a revolučnými skupinami.”

3)

Je možné sa stretnúť aj s delenim na tzv. left- and right- rothbardianism. V zásade existuje iba jediný „rothbardianizmus“, ten ktorý rozvýja Rothbardove myšlienky ďalej a to je tzv.left-rothbardianism“.

Označením right-rotbardianism“ sa väčšinou zvyknú označovať tí, ktorí sa jeho myšlienkami inšpirovali, ale väčšinou si vybrali iba to, čo sa im z jeho prác hodí a zvyšok odignorovali.

Ján Tralich (se svolením autora převzato z webu Centra pre slobodnú spoločnosť)

Skandinávský model aneb dost už bylo bludů o ráji na zemi

Skandinávský model kladoucí důraz na zajištění širokého spektra služeb ze strany státu a založený na vysokém zdanění a progresivních přímých daních, nám mnozí politici, novináři, ekonomové a další předkládají za vzor hodný následování. Jako by příčinou hospodářsko-společenských problémů České republiky nebylo již tak vysoké zdanění a stát již tak rozrostlý do obludných rozměrů, vnucují nám výše jmenování cestu, která by znamenala další zvýšení daní a svěření dalších pravomocí do rukou státu. Představují nám skandinávský model jako ráj na zemi, kde vše funguje a všichni obyvatelé země jsou s podobou tohoto modelu spokojeni.

Jelikož kritický pohled na fungování skandinávského modelu nezískává v českých médiích příliš mnoho prostoru, domnívám se, že nebude od věci shromáždit i několik alternativních pohledů, které jsou opřeny o podstatné argumenty. Níže naleznete odkazy na česky a slovensky psané texty, jež na fungování skandinávského modelu pohlížejí kriticky. Pokud víte o nějakém dalším článku, který ve výčtu chybí, budu rád, když mě na něj upozorníte v diskusi. Texty budu průběžně doplňovat.

Nima Sanandaji a Robert Gidehag: Je Švédsko falošnou utópiou?

Per Bylund: Jak sociální stát zničil Švédsko

Johan Norberg: Krach Švédského modelu

Dan Vořechovský: Dánsko. Kde je ten úspěch státu sociálního blahobytu?

Lukáš Kubec: Norsko, imigranti a sociální štědrost

Lukáš Kubec: Finský stát blahobytu na pokraji bankrotu

Pavel Kohout: Proč levice kamarádí s miliardáři a ničí střední třídu

Pavel Ryska, Jan Průša: Apely na morálku nepomohou

Václav Rybáček: Tři korunky pro každého aneb švédské mýty

Pavol Zlatoidský – Ľavicová solidarita alebo Bývanie po švédsky, Švédsky model, O byrokracii vo Švédsku

Tibor Peták: Švédsko je úspešný sociálny štát? Houby!

Johnny Munkhammar: Nekopírujte Skandinávský model

 


Y. Brook a D. Watkins: Stejný metr pro zaměstnance i zaměstnavatele

Neobviňujeme přece zaměstnance, kteří dají výpověď, když mají příležitost vydělat si jinde více. Tak proč bychom měli obviňovat podnikatele, kteří propouštějí zaměstnance, aby udrželi ziskovost nebo se k ní vrátili.

Yaron Brook and Don Watkins (překlad Jiří Kinkor)

Pavel Kohout: Italský recept na nerůst

Samozřejmě, že recept na ekonomický nerůst existuje a je dokonce aplikován v praxi! Italská ekonomika například „úspěšně“ stagnuje déle než deset let. Složky receptu: vysoké daně, byrokracie, korupce, nadhodnocená měna.

Pavel Kohout v blogu pro iHned

Ayn Randová: Proč je tato společnost odsouzena k úpadku

Když uvidíte, jak se obchoduje nikoliv na základě dobrovolnosti, ale na základě donucení, když uvidíte, že abyste mohli vyrábět, potřebujete povolení od lidí, kteří neprodukují nic, když uvidíte, jak peníze proudí k těm, kteří obchodují nikoliv se zbožím, ale se zvýhodňováním, když uvidíte, jak lidé bohatnou prostřednictvím korupce, zatímco na čestnost se doplácí, pak si buďte jisti, že tato společnost je odsouzena k úpadku.

Ayn Randová

Josef Šíma: Zaměstnanci státu a snadno šiřitelná propaganda

Lidé, kteří žijí z peněz státu – ať už se jedná o státní úředníky, kteří utrácejí peníze sebrané jiným, nebo lidi, kteří si peníze sami tisknou, jako centrální bankéři – mohou velmi snadno šířit propagandu ohledně důležitosti vlastních úřadů – jsou vidět v médiích, mají prostředky a díky státním institucím, ve kterých působí, i jakýsi punc serióznosti.

Josef Šíma v rozhovoru pro iLIST

Bianko směnka zvaná ESM

Poslanecká sněmovna včera schválila ratifikaci smlouvy o Evropském stabilizačním mechanismu. Média a uživatelé sociálních sítí přesto věnovali mnohem více pozornosti zcela nevýznamným věcem (exhibici exhejtmana či usínajícího ministra ve sněmovně). Jelikož poslanci souhlasem s ESM de facto vyslovili za daňové poplatníky souhlas s podpisem bianko směnky, považujeme za žádoucí udělat to, co by mělo být úkolem odpovědných žurnalistů. Těm z vás, kteří stále postrádáte dostatek informací o „smlouvě dluhů“ nabízíme možnost zhlédnout stručné video o ESM a navštívit web, jež shrnuje nejpodstatnější informace o ESM, připravený Stranou svobodných občanů. Jako další zdroj informací doporučujeme články na webu Reformy.cz nebo videa na webu euroSEPTIK.

Minisite Strany svobodných občanů k eurovalu (ESM) naleznete na adrese http://esm.svobodni.cz/

Nezapomeňte informace o zločinném ESM šířit dále. Přece jenom tato smlouva bude mít, v případě, že skutečně dojde k její ratifikaci (k té stále ještě zbývá podpis prezidenta), negativní dopad na každého z nás.

Peter Schiff: Jak vypadala kapitalistická Amerika

Fotoportrét Petera Schiffa

V 19. století byla Amerika skutečně kapitalistickou zemí. Neměli jsme žádné daně z příjmu firem ani jednotlivců. Akcionáři dostali 100% rozdělených zisků. Důsledkem tohoto systému byl obrovský růst amerických korporací, které pomohly zažehnout největší ekonomický rozmach v dějinách světa. To ale bylo tenkrát, dnes je vše jinak.

Peter Schiff, zdroj: mises.cz

Social Widgets powered by AB-WebLog.com.